Kaldorei (Noční elfové)

Kaldorei (Noční elfové)

Historie Kaldorei (LORE)

 

Původně jsem chtěl uvést autora tohoto překladu, ale po přečtení jsem zjistil, že buď to byl analfabet a nebo celou práci odvedl Google překladač aniž by autor to po něm přečetl. Ostudu mu tu dělat nebudu. Snažil jsem se udělat korekturu, což asi bylo těžší než to přeložit celé znova. Doufám, že jsem přehlédl co nejméně chyb.

 

Probouzející se svět a Studna věčnosti

Deset tisíc let před tím, než se lidé a orkové střetli v První Válce, svět Azerothu představoval jediný velký kontinent, obklopený mořem. Tato pevnina, známá jako Kalimdor, byla domovem pro množství rozličných ras a bytostí, soupeřících o přežití proti divokým živlům probouzejícího se světa. V temném středu kontinentu leželo tajemné jezero žhnoucích energie. Jezero, jež bylo později nazváno Studna věčnosti, bylo pravým srdcem magie a přírodní síly světa. Čerpající svou energii z Velké Tmy, fungovala Studna jako mystický zdroj, který vydával svou silnou energii po celém světě a vyživovala tak život ve všech jeho podivuhodných formách. 

Jednoho dne, primitivní klan nočních lidí opatrně doputoval až ke břehům okouzlujícího jezera. Divocí lidé, ovlivněni silou jezera, si na jeho březích postavili primitivní obydlí. Postupem času síla Studny učinila členy kmene silnými, chytrými a téměř nesmrtelnými. Klan přijal jméno Kaldorei, které znamenalo „děti hvězd“ v jejich rodném jazyce. Na oslavu jejich bující společnosti vybudovali okolo jezera mnoho úžasných staveb a chrámů. 

Kaldorei, neboli noční elfové, jak se jim později říkalo, uctívali bohyni hvězd Elune a věřili, že ve dne spí uvnitř třpytu Studny. První elfí proroci a knězi studovali Studnu s neukojitelnou zvědavostí, hnáni touhou objevit její nevyslovitelnou sílu a taje. Jak jejich společenství rostlo, prozkoumávali elfové Kalimdor a setkávali se s jeho ostatními obyvateli. Jedinými bytostmi, mocnějšími než oni, byli prastaří a mocní draci. Elfové zjistili, že draci se považují za ochránce světa a pochopili, že bude lepší jejich tajemství nechat na pokoji. 

Díky své výjimečnosti se elfové postupně setkali a spřátelili s mnoha mocnými bytostmi. Jedním z nich byl Cenaurius, mocný polobůh pravěkých lesů. Ušlechtilý Cenaurius byl k učenlivým elfův laskavý a naučil je mnoho o světě přírody. Kaldorei si vybudovali silné cítění k lesů Kalimdoru a oddávali se harmonii přírody. 

Jak plynuly zdánlivě nekonečné roky, civilizace elfů se rozrostla jak plošně, tak i kulturně. Jejich chrámy, silnice a obydlí se táhly po celé ploše kontinentu. Azshara, krásná a chytrá elfí královna, nechala postavit na břehu Studny ohromný a obdivuhodný palác, v kterém se usídlili její nebližší služebníci. Její služebníci, kterým říkala Quel’dorei nebo „Urození“, plnili každý její příkaz a věřili, že jsou lepší než zbytek elfů. Ačkoliv královna Azshara byla milována celým svým lidem, Urození byli tajně zbytkem elfů nenáviděni. 

Sdílejíc zvídavost vůči Studně Věčnosti, přikázala Azshara urozeným objevit její tajemství a odhalit její pravý význam na světě. Urození se do práce ponořili a studovali Studnu bez přestání. Postupem času přišli na to jak sílu Studny usměrňovat a používat. Jak jejich experimenty pokračovali, Urození zjistili, že mohou pomocí nově objevené energie libovolně jak budovat, tak i ničit. Neopatrní Urození si chtěli přivlastnit nebezpečnou magii pramenící ze Studny. I přesto, že Azshara a její pomocníci věděli jak je tato magie nebezpečná, začali ji bezohledně používat. Cenaurius a mnoho moudrých elfů je varovalo, že takováto nedbalost může skončit jen obrovskou nehodou. I přesto, Azshara a její následovníci pokračovali v rozšiřování svých stále rostoucích sil. 

Jak jejich moc rostla, na Azsharu a Urozené dolehla velká změna. Nadutí Urození začali být na své elfské druhy krutí a přehnaně tvrdí. Temná rouška zakryla Azsharinu bývalou krásu a královna se začala stranit všech elfů s výjimkou Urozených knězí. 

Mladý učenec Malfurion Stormrage, který strávil mnoho času studiem učení druidů, začal tušit, že je to právě ohromná moc Studny, která kazí Urozené a jeho milovanou královnu. Ačkoliv si nedokázal představit zlo, které mohlo přijít, věděl, že život Nočních elfů se brzy navždy změní.

 

 Válka Prastarých

10 000 let před Warcraftem
Zneužívání magie Urozenými poslalo zčeřenou energii zpět do Věčné Velké Tmy. Sargeras, Velký Nepřítel všeho života, Ničitel Světů, ucítil tyto mocné proudy a vydal se k jejich zdroji. Zkoumajíc prvotní svět Azeroth a cítící nekonečnou energii pocházející ze Studny Věčnosti, byl Sargeras pohlcen neukojitelným hladem. Velký bůh bezejmenné nicoty se rozhodl zničit tento svět a vzít si jeho energii. 

Sargeras seskupil svou obrovskou Plamennou Legii a vyrazil ke světu Azeroth. Legii, zahrnující milion ječících démonů ze vzdálených koutů vesmíru a démonů hladových po dobývání, kterou připravili Sargerasovi poručíci Archimonde Poskvrnitel a Mannoroth Ničitel, byla připravena na úder. 

Královna Azshara, přemožena záchvatem své vlastní magie, se stala obětí Sargerasovy obrovské moci a dovolila mu vstoupit do jejího světa. Dokonce i její služebníci Urození se poddali uctívat Sargerase jako svého boha. Aby ukázali svoji oddanost Legii, pomohli Urození své královně otevřít obrovský portál do hlubin Studny Věčnosti. 

Když už byli všechny přípravy u konce, Sargeras začal svou katastrofální invazi do Azerothu. Váleční démoni Plamenné Legie vtrhli do Azerothu a začali obléhat spící města nočních elfů. Pod vedením Archimoda a Mannorotha se Legie hrnula zeměmi Kalimdoru, nechávajíc za sebou jen prach a popel. Démoní velitelé k zemi přivolávali žhnoucí pekelníky, kteří jako hořící meteority padaly na věže půvabných Kalimdorských chrámů. Skupina planoucích, krvežíznivých zabijáků známých jako Doomguardi křižovala pole Kalimdoru zabíjejíc vše co jim stálo v cestě. Bandy divokých, démonických pekelníků zpustošili krajinu bez jediné známky odporu. I přesto, že stateční Kaldoreiští válečníci bránili svou prastarou domovinu, byli nuceni krok za krokem ustupovat před běsněním Plamenné Legie. 

A tak musel Malfurion Stormrage najít pomoc pro svůj lid. Stormrage, jehož vlastní bratr Illidan, zkušený v magii Urozených, byl rozzloben rostoucí zkažeností mezi vyšší vrstvou. Po přesvědčení Illidana, aby zanechal své nebezpečné zuřivosti, se Malfurion vydal najít Cenaria a shromáždit síly odporu. Překrásná mladá kněžka Tyrande se rozhodla provázet oba bratry ve jménu Elune. Ač Malfurion i Illidan sdíleli lásku ke kněžce, srdce Tyrande patřilo jen Malfurionovi. Illidan byl rozzlobený rašícím Malfurionovým románkem s Tyrande , ale věděl, že jeho zármutek je nic proti bolesti z jeho magického návyku. 

Illidan, u kterého rostla závislost na posilující energií magie, stále bojoval s drtivým hladem po opětovném vstřebání energie Studny Věčnosti. Naštěstí s Tyrandinou trpělivou podporou byl Illidan schopný pomoci svému bratrovi v hledání poloboha Cenaria. Cenarius, který bydlel v posvátných Měsíčních mokřinách vzdálených od hory Hyjal, souhlasil, že pomůže nočním elfům najít starověké draky a získat jejich pomoc. Draci, vedeni obřím červeným kolosem jménem Alexstrasza se vydali zničit démony i jejich pekelné pány. 

Cenarius povolal duše kouzelných lesů a stromové tvory, které sám vedl proti legii v odvážném pozemním útoku. Když se spojenci nočních elfů přiblížili k Azsharařině chrámu a Studni Věčnosti, boj započal. Navzdory síle nově nalezených spojenců si Malfurion a jeho společníci uvědomili, že Plamennou Legii není možno zničit pouze válečnou silou. 

I když boj zuřil okolo hlavního města očarované královny, ta dál čekala jen na příjezd Sargerase. Pán Legie se připravoval na vstup do zničeného světa přímo skrz Studnu Věčnosti. Jak se nepopsatelně velký stín táhl blíže a blíže na povrch Studně Věčnosti, Azshara shromažďovala své nejmocnější Urozené. Pouze sjednocením své magické energie mohli vyčarovat průchod tak veliký, aby stačil i pro Sargerase. 

Boj zuřil na pláních Kalimdoru, avšak náhle nastal zvrat v událostech. Detaily byly ztraceny v čase, ale je známo, že Neltharion, dračí vzezření země, se rozhněval a přešel na temnou stranu. Sám se přejmenoval na Deathwing a pět ze svých soukmenovců odnesl z žáru bitvy. 

Deatwingova náhlá zrada byla tak zničující, že těch pět draků se nikdy nezotavilo. Zraněná a šokovaná Alexstrasza s ostatními vznešenými draky byli nuceni opustit své smrtelné spojence. Malfurion Stormrage a jeho společníci stáli nyní proti beznadějné přesile a sotva přežili následný útok. 

Malfurion přesvědčen o tom, že Studna Věčnosti je hlavní spoj démonů k fyzickému světu, se rozhodl Studnu zničit. Jeho společníci věděli, že Studna Věčnosti je zdroj jejich nesmrtelnosti a moci, a proto se zalekli tohoto náhlého nápadu. Jen Tyrande viděla moudrost Malfurionovi teorie. Přesvědčila Cenaria i jeho druhy, aby udeřili na Azsharanin chrám a našli cestu jak zavřít Studnu Věčnosti navždy.

 

Rozdělení Světa

Vědíc, že zničení studny by mu zabránilo ve znovu-ovládnutí magie, Illidan sobecky opustil družinu a vydal se varovat Urozené před Malfurionovým plánem. Kvůli šílenství pramenící z jeho závislosti na magii a záští k lásce mezi Malfurionem a Tyrande, necítil Illidan žádné výčitky ze zrazení Malfuriona a sympatizování s Azsharou a jejími zástupy. Nad všechno slíbil Illidan chránit Studnu všemi prostředky. 

I přes zármutek nad odchodem svého bratra vedl Malfurion své společníky do srdce královnina chrámu. Avšak jak vtrhli do hlavní audienční síně, našli Urozené uprostřed konečného temného zaklínaní. Společné kouzlo vytvořilo nestabilní vír energie uprostřed hloubek rozbouřené Studně. Jak se zlověstný stín Sargerasův blížil k povrchu, Malfurion a jeho spojenci museli zaútočit. 

Azshara, která obdržela Illidanovo varování, byla na vpád více než připravena. Téměř všichni Malfurionovi druzi padli díky mocným královniným kouzlům. Tyrande se pokoušela napadnout královnu zezadu, ale byla chycena královniným Urozeným gardistou. Ačkoliv stráž porazila, trpěla bolestí z obdržených zranění na rukou. Když Malfurion uviděl svou lásku, poddal se vražednému hněvu a rozhodl se ukončit Azsharanin život. 

Bitva zuřila vně i uvnitř chrámu, Illidan se zjevil ze stínů blízko břehů velké Studně. Poklekl a do ampulek nabral třpytícíse vodu ze Studně Věčnosti. Přesvědčený o faktu, že démoni rozdrtí civilizaci nočních elfů, plánoval ukrást posvátné vody a nechat si jejich energii jen pro sebe. 

Boj mezi Malfurionem a Azsharou poškodil kouzlo Urozených. Nestabilní vír uvnitř hloubek Studně explodoval a rozdmýchal katastrofální řetězec událostí, který rozdělil svět navždy. Masivní exploze zničila chrám až k základům a rozeslala ničivá zemětřesení po celém světě. Zatímco žár bitvy Legie s nočními elfy zuřil kolem a nad zničeným hlavním městem, kolísající Studna Věčnosti se zbortila sama do sebe. 

Výsledný tragický výbuch rozbil zemi a zakryl nebe.

 
Jak otřesy z imploze Studně roztrhli zemi, moře se vyřítila zaplnit otevřenou ránu. Téměř osmdesát procent hmoty tvořící zemi Kalimdoru bylo rozprášeno a zůstalo pouze několik oddělených světadílů obklopující nové běsnící moře. Uprostřed nového moře, kde kdysi stála Studna Věčnosti, teď byla prudká bouře ohromné zuřivosti a chaotické energie. Tato strašlivá jizva, známá jako Maelstorm nikdy nepřestane ve svých zběsilých výrech. Bude tam navždy, aby připomínala strašlivou katastrofu. 

I přes nepříznivé vyhlídky se královně a její Urozené elitě podařilo přežít boží soud. Mučeni a kroceni silami, jež vypustili, byla královna Azshara a její společnost táhnuti dospod vzteklého moře implozemi Studně Věčnosti. Byli prokleti a transformováni do nových vzhledů, vzhledů ohavných hadích nagů. Azshara samotná, rozšířená nenávistí a hněvem se stala monstrózní zrůdou, odrážející zlobou, jež byla vždy skrytá uvnitř její duše. 

Tam pod vírem Maelstromu, vybudovali Nagové nové město, ve kterém by mohli obnovit svou moc. Bude to trvat více jak deset tisíc let než se ukáží pozemnímu světu. 

 

Hora Hyjal a Illidanův dar

Nemnoho nočních elfů, co přežilo strašnou explozi, vyrazilo na narychlo vyrobených vorech k nejbližší pevnině na obzoru. Snad jen díky přízni Elune přežili Malfurion, Tyrande a Cenarius. Unavení hrdinové souhlasili, že povedou ty, co přežili k vytvoření nového domova pro svůj lid. Jak mlčky cestovali po novém moři, zkoumali zbytky svého světa, který stvořili svým úsilím. Ač byl Sargeras a jeho Legie odtrhnuta od tohoto světa, hrdinové museli přemýšlet o strašlivé ceně, kterou si vyžádalo toto vítězství. 

Bylo zde i mnoho Urozených, kteří přežili výbuch bez jediného škrábnutí a ti se vydali na cestu k nové zemi společně s ostatními nočními elfy. I přes jisté pochybnosti o motivech Urozených, byl Malfurion přesvědčen, že nemohou způsobit žádné škody bez energie Studny. 

Jak unavení noční elfové dorazili na břehy nové země, spatřili, že svatá hora Hyjal přečkala neštěstí. Hledajíc nový domov, kde by se noční elfové znovu usadili, vylezl Malfurion se svými následovníky po svazích hory až docílili jejího větrného hřebenu. Při sestupu, do zalesněné prohlubně mezi dvěma obrovskými vrcholy, nalezli malé klidné jezero. K jejich zděšení shledali, že jezero bylo poskvrněno magií. 

Illidan, který také přežil katastrofu, dosáhl hřebenu ještě před příchodem Malfuriona. Illidanovo přání bylo udržet toky magie ve světě, a tak vylil nádobky obsahující drahocennou vodu ze Studně do horského jezírka. Mocná energie studny však zapříčinila splynutí v novou Studnu Věčnosti. Illidan, jásající nad vítězstvím a věřící, že nová Studna bude dar pro nové generace, byl nepříjemně překvapen, když zjistil, že jeho bratr ho dohnal. Malfurion mu vysvětloval, že magie Study je vrozeně chaotická a její použití vede pouze k prohloubení zkaženosti a sporům. Přesto se Illidan nehodlal vzdát své magické síly. 

Vědíc kam by Illidanovi bezohledné plány nakonec vedly, rozhodl se Malfurion vypořádat se svým poblázněným bratrem jednou pro vždy. S pomoci Cenaria, uvěznil Malfurion svého bratra uvnitř obrovského podzemního vězení, kde zůstane spoutaný a bezmocný do konce věků. Aby se naprosto ujistil o tom, že Illidan zůstane tam, kde má být. Pověřil Malfurion mladou dozorkyni Maiev Shadowsong jako jeho osobní žalářníci. 

Protože hrdinové věděli, že zničení nové Studně by mohlo přinést ještě větší katastrofu, rozhodli se, že nechají studnu tak jak je. Malfurion usoudil, že si elfové nikdy více neosvojí magii. Pod Cenariovým bdělým okem se začali učit tajům druidismu, v naději že sem jim podaří alespoň trochu vyléčit zraněnou zemi a zalesnit milovanými lesy úpatí hory Hyjal. 

 

Strom světa a smaragdový sen

9000 let před Warcraftem
Po mnoho let se noční elfové snažili neúnavně obnovit vše na své zmučené prastaré domovině. Zanechávajíc své zničené chrámy a cesty zarůst, začali noční elfové stavět nová obydlí mezi zelenými stromy a ve stínech hory Hyjal. Časem se ze svých tajemných příbytků vrátili i draci, kteří přežili Rozdělení. 

Alexstrasza rudá, Ysera zelená a Nozdormu bronzový se snesli na poklidné mokřiny druidů, zkoumajíc ovoce práce nočních elfů. Malfurion, který se stal Arci-druidem nesmírné moci, přivítal mocné draky. Pověděl jim o stvoření nové Studny věčnosti. To draky poplašilo a začali spekulovat o tom, že by s pomocí nové Studně mohla Legie znovu zaútočit. Malfurion a tři draci se dohodli, že musí zajistit, aby agenti Plamenné Legie nikdy nenalezli novou Studnu. 

Alexstrasza vložil jeden okouzlený žalud od Studny Věčnosti. Žalud vzbuzený mocí magických vod vyklíčil k životu jako obrovský strom. Mohutné kořeny rostly z vod Studně a při pohledu na korunu se zdálo, že se dotýká nebe. Nezměrný strom bude připomínkou spjatosti nočních elfů s přírodou, a jeho životadárné kořeny se roztáhnou do země, aby časem hojily zbytek světa. Noční elfové dali Stromu Světa jméno Nordrassil, což v jejich rodném jazyce znamená „koruna nebes“. 

Nozdormu seslal na strom mocné kouzlo, které zapříčiňovalo, že dokud bude Strom Života stát, nikdo z lidu nočních elfů nebude postižen žádnou chorobou ani nemocí. 

Ysera také okouzlila Strom života, tentokrát kouzlem, které se váže k jejímu světu, nadpozemské dimenzi známé jako Smaragdový sen. Smaragdový sen, obrovský stále se měnící svět duší, existoval za hranicemi fyzického světa. Ze snu Ysera regulovala příliv a odliv přírody a vývoj světa samotného. Druidi nočních elfů včetně Malfuriona Samotného byli vázáni ke snu skrz Strom Světa. Jako část mystické smlouvy svolili druidi, že budou spát po staletí, aby se jejich duše mohli potulovat po nekonečných cestách Yseřiny Říše snů. Ačkoliv druidové truchlili kvůli ztrátě tolika let v hibernaci, nesobecky souhlasili pomáhat v obchodu s Yserou. 

 

Vyhnanství Vysokých elfů

7300 let před Warcraftem
Jak století přicházela a odcházela, společnost elfů začala sílit a byla rozlehlá po celém lese, který začali nazývat Ashenvale. Mnoho druhů stvoření, která byla hojná před rozdělením, jako furbolgové nebo ostnatci, se znovu objevili na nové zemi. Pod dobrotivým vedením druidů se noční elfové radovali z éry nebývalého míru a klidu pod hvězdami. 

Mnoho Urozených co přežili rozdělení, žili nepokojně. Stejně jako Illidan před nimi, i oni se stali obětí odnětí magie. Pokoušeli se čerpat energii z nové Studny Věčnosti a jásali nad svými magickými schopnostmi. Dath'Remar bezohledný, jasný vůdce Urozených se začal veřejně posmívat druidům, že jsou zbabělci, protože odmítají používat magii, což bylo podle něj jejich právo. Malfurion a druidi zamítli Dath'Remarovi argumenty a varovali ostatní Urozené, že jakékoliv použití magie bude potrestáno smrtí. V drzém a nešťastném pokusu přesvědčit Druidy o zrušení zákona, rozpoutal Dath'Remar a jeho následovníci strašlivou magickou bouři nad Ashenvale. 

Druidové nemohli přinést tolik smrti svým příbuzným, a proto se rozhodli vyhostit neukázněné Urozené ze svého území. Dath'Remar a jeho následovníci byli nakonec rádi, že se zbavili svých konzervativních příbuzných, nastoupili do podivných lodí a vypluli na širé moře. Nikdo z nich nevěděl, co je čeká za bouřlivými vodami Maelstromu. Chtěli si založit vlastní domovinu, kde by mohli bezstarostně praktikovat svou milovanou magii. Urození, nebo také Quel'dorei, jak je pojmenovala královna Azshara před mnoha věky, nakonec dorazili k západní zemi, kterou lidé později nazývali Lordaeron. Chtěli vybudovat svou vlastní magickou zemi Quel'Thalas, a přestat uctívat měsíc jako noční elfové. Navždy se chopili slunce a jsou známí pouze jako vysocí elfové.

Strážné a dlouhé bdění

S odchodem svých umíněných bratranců se noční elfové znovu zaměřili na ochranu své očarované domoviny. Druidové cítili, že čas jejich zimního spánku nadešel a připravili se opustit své milované a rodiny. Tyrande, která se stala vysokou kněžkou Elune, žádala svou lásku Malfuriona, aby neodcházel do Yserařina Smaragdového Snu. Ale Malfurion čestně slíbil, že vstoupí do Světa snů. Při rozloučení řekl kněžce, že nikdy nemohou být rozděleni, tak dlouho aby to uškodilo jejich lásce. 

Zanechána aby chránila Kalimdor před nebezpečími nového světa, shromáždila silné bojovnice ze svých sester. Neohrožené, dobře trénované bojovnice, které slíbili, že budou chránit Kalimdor se stali známými jako Strážkyně. Ačkoliv měli možnost v nejhorším případě zavolat některého ze svých mnoha spojenců, dávali přednost pochůzkám po temných lesích Ashenvale. 

Polobůh Cenarius zůstal v měsíčních mokřinách nedaleko Hory Hyjal. Své syny, známé jako Strážci háje, nechal blízko nočních elfů, aby pomáhali Strážkyním udržovat mír v Ashenvale. Dokonce i Cenariovy plaché sestry Dryády se začali objevovat v hojnějším počtu. 

Úkol střežit Ashenvale činil Tyrande bez Malfuriona po svém boku, jen málo šťastnou. Jak století, kdy druidi spali, plynuly, její obavy o návrat démonů rostly. Nemohla se zbavit tíživého pocitu, že Plamenná Legie je stále tam za Velkou Tmou, plánující odplatu nočním elfům.

A měla pravdu. Ale tento čas ještě nenastal.

Mezitím však věky plynuli. Rodily se nové rasy. Svět se měnil. 

A po mnoho tisíc let, …….

 

Archimondův návrat a invaze do Kalimdoru

Jen co Kel'Thuzad oživl, Arthas s Pohromou obrátili svůj zrak na jih. Jejich cílem bylo město mágů Dalaran. Ani rytíři spolu s mocnými mágy je nezastavili a ukořistili zde mocnou Medivhovu knihu kouzel. S její pomocí, otevřel Kel'Thuzad bránu pro Plamennou legii a jejího vůdce Archimonda. Plamenná legie se po deseti tisících letech vrátila na Azheroth. Archimonde po pádu Dalaranu spolu s Kil’Jaedenem naplánovali zasadit Azherothu konečný úder v Kalimdoru. Démoni a Nemrtví proto vyrazili k pochodu na strom světa Nordrassil. 

Uprostřed toho všeho navštívil vůdce smrtelných ras osamělý a tajemný prorok. Nebyl to nikdo jiný než sám Medivh, poslední Strážce Tirisfalu, který se vrátil ze záhrobí, aby napravil své minulé chyby. Medivh se snažil Hordu a Alianci přesvědčit, že jim hrozí nebezpečí, a že se zachrání jen tak, že ubrání Kalimdor. K tomu bylo zapotřebí spojenectví, ale o tom žádná ze stran nechtěla ani slyšet. Přesto se mu jako proroku podařilo obě strany přesvědčit k cestě do Kalimdoru. Zde se Orci i Lidé setkali s prastarou civilizací Kaldorei, Nočními Elfy. 

Orkové pod Thrallovým vedením snášeli dlouhé boje s kentaury, hromovými ještěry, harpyjemi a dalšími obyvateli Kalimdoru, dokud se jich na cestě napříč Barrens neujal Caine Bloodhoof a jeho bojovníci. Mnoho Orků však znovu začalo podléhat démonické krvežíznivosti, která je opustila poté, co je Thrall osvobodil. I sám Grom Hellscream, velitel klanu Warsong, při boji s dávnými strážkyněmi Nočních Elfů v lesích Anshenvale, Hordu zradil. Přijal zde se svým klanem moc démonů a s ní zavraždil poloboha Cenaria, ochránce přírody, který přišel Nočním Elfům pomoci. Hellscream byl díky Thrallovi z moci démonů i se svým klanem osvobozen a oba dva se vydali zabít jednoho z vůdců Legie Mannorotha. Prokletí, které Orkům přinesl on a jeho krev bylo tu noc pryč. Hellscream v boji obětoval život a Mannoroth, který Orkům vnutil krvežíznivost, byl mrtev. 

Zatímco se Medivh snažil Alianci i Hordu přesvědčit, aby se spojili, Noční Elfové bojovali s Legií samostatně. Tyrande Whisperwind, nesmrtelná Vysoká kněžka Elune, zoufale bojovala a snažila se zabránit Nemrtvým a démonům ve vstupu do lesů Anshenvale. Uvědomila si, že se neobejde bez pomoci, a proto se vydala probudit druidy z tisíciletého spánku. Podařilo se jí osvobodit její starou lásku Malfuriona Stormgrade, který probudil přírodní síly a s nimi udržel nepřátele za Anshenvalskými hranicemi. Při hledání dalších spících druidů našel Malfurion prastaré podzemní vězení. V něm byl uvězněn jeho bratr Illidian. Tyrande nabyla přesvědčení, že Illidan by jim mohl velmi pomoci a i přes Malfurionův zákaz ho osvobodila. Ačkoliv Illidan v boji pomohl, nakonec se vydal bránit své vlastní zájmy. Noční Elfové si dodali odvahy a s novým odhodláním se pustili do boje s Legií a Pohromou. Démoni nikdy nepřestali toužit po magické moci Studny Věčnosti. Ta byla již dávno zničena, ale Illidian kdysi vytvořil novou. Právě na ní stál Strom Světa. Pokud by démoni uspěli, roztrhali by Azheroth na kusy.

 

Bitva u Hory Hyjal

Pod Medivhovým naléháním si Jaina Proudmoore a Thrall, velitelé obou stran v Kalimdoru, uvědomili, že musí své spory a rozdíly odložit a bojovat bok po boku. I Noční Elfové pod vedením Malfuriona a Tyrande se shodli, že pokud mají mít naději ubránit strom světa Nordrassil, musí bojovat bok po boku. Spojenci se u stromu opevnili a čelili náporu Legie a Pohromy. Malfurion zatím povolal prastaré síly, aby jim pomohly v boji s Archimondem. Duchové Nočních Elfů se shromáždili u Nordrassilu a společně Archimonda zničili. Konečná bitva otřásla základy Kalimdoru a Noční Elfové přišli o svou nesmrtelnost, ale Plamenná Legie byla zničena spojenými armádami smrtelníků.

 

Vzestup zrádce

Během invaze Plamenné Legie do Anshenvale, byl Illidan Stormgrage po deseti tisících letech propuštěn ze svého vězení. I když se snažil bratra Malfuriona přesvědčit, že mu pomůže v boji s Legií, brzy se vrátil k potřebě temné magické energie. Tu mu mohl poskytnout mocný artefakt zvaný Gul'danova lebka. Arthas, který nebyl na straně Plamenné Legie, mu pověděl o její moci a Illidan se ji rozhodl získat. Ukořistil ji a nasál její moc. Stal se polodémonem s nesmírně velkou mocí. Začal si však uvědomovat, že získal i staré vzpomínky Gul'dana a to zejména ty z hrobu Temného Titána Sargerase.

Illidan, který se s novou mocí volně pohyboval po světě, byl brzy vyhledán Kil’Jaedenem. Démon byl rozhněván porážkou Archimonda u Hory Hyjal, ale zároveň si začal uvědomovat, že Ner'zhul uniká jeho moci. Král Lichů byl již příliš silný, než aby ho mohl ovládat i nadále, a proto Kil’Jaeden Illidana vyhledal. Nabídl mu nezměrnou moc a skutečné postavení mezi zbývajícími pány Plamenné Legie. Stačilo, aby Illidan Krále Lichů a Pohromu Nemrtvých jednou provždy zničil. 

Illidan souhlasil a ihned se rozhodl zničit Ledový Trůn a krystal ve kterém byl Král Lichů uvězněn. Věděl, že jen velmi mocný artefakt má tuto destruktivní moc a aby ho mohl získat, využil dávných vzpomínek Gul'dana. Musel vyhledat Sargerasovu hrobku, kde se nacházely ostatky Temného Titána. Zavolal proto své staré druhy. Urození Elfové královny Azshary se po deseti tisících letech v podmořských hlubinách proměnili v hadovité Nagy. Na Illidanovo volání vystoupili ze svých temných podmořských doupat a pod velením lstivé mořské čarodějky Lady Vashj, která byla kdysi komornou královny Azshary, se k němu přidali. S jejich pomocí se Illidan brzy dostal na zničené ostrovy Broken Isles, které Gul'dan kdysi vyzdvihl z mořského dna. Zde ležela Sargerasova hrobka. 

Když Illidan s Nagy vyrazil hrobku nalézt, žalářnice Maiev Shadowsong se ho vydala znovu polapit a uvěznit. Maiev byla jeho žalářnice po deset tisíc let a vychutnávala si vyhlídku na to, že ho znovu uvězní a potrestá. Avšak Illidanovi se i přes Maievino úsilí podařilo získat v hrobce Sargerasovo oko. S okem ve svém vlastnictví hrobku zničil a vydal se do bývalého města mágů Dalaranu. Nasál moc magického pole, které zde i po příchodu Plamenné Legie zůstalo, a stvořil destruktivní kouzlo namířené proti citadele Krále Lichů v Northrendu. Illidanův útok však začal otřásat střechou světa. V posledním okamžiku bylo kouzlo zničeno jeho bratrem Malfurionem a nejvyšší kněžkou Nočních Elfů Tyrande, kteří Maiev přišli pomoci. 

Illidan věděl, že Kil’Jaedenův hněv bude hrozivý, a proto unikl do neplodné dimenze známé jako Outland, tvořené posledními zbytky bývalé domoviny Orků Draenor. Tam se hodlal skrýt před Kil’Jaedenovým hněvem. Malfurion a Tyrande se vrátili do lesů Anshenvale a bděli nad svým lidem, zatímco Maiev Illidana pronásledovala do Outlandu s odhodláním přivést ho před soud.

Nový domov
Malfurion opět odešel do Smaragdového snu a tak vedením druidů se ujímá Fandral Staghelm. Hora Hyjal je po bitvě téměř zničena a její okolí obývají poslední zbytky hrozivých démonů Plamenné legie. Navíc, jak Archimonde napadl Noldrassil, noční elfové ztratili svou nesmrtelnost. A tak byli donuceni opustit své domovy v korunách stromů a vyhledat jiné místo pro své další životy. Druidové se pokusili o vytvoření nového Stromu Světa ve snaze obnovit nesmrtelnost své rasy. Výsledkem jejich snažení je ohromný strom Teldrassil na ostrově Kalidar. Ačkoli Teldrassil neobnovil nesmrtelnost nočních elfů, jeho koruna se stala novým a prozatím bezpečným domovem Kaldorei. Tyrande se opět ujímá vedení Nočních elfů.

 

Původ Kal’dorei (LORE)

Na mnoha místech je psáno:
Deset tisíc let před tím, než se Orkové a Lidé utkali v První Válce, ležel svět Azeroth ne jediném ohromném kontinentu obklopený nekonečnými, běsnícími moři. Pevnina známá jako Kalimdor byla domovem několika různorodých ras a bytostí, které se vzájemně předstihovaly v boji o přežití mezi krutými živly probouzejícího se světa. V temném středu kontinentu se nacházelo záhadné jezero plné zářivé energie. Jezero, které bylo později nazváno Studna Věčnosti, bylo skutečným srdcem magie a přírodních sil. Studna vysávala energii z nekonečné prapůvodní Velké Temnoty a plnila funkci tajuplného zdroje, který vysílal energii po celém světě, aby jí nasytil život ve všech jeho prapodivných formách.

Časem se ke břehům okouzlujícího, kouzelného jezera opatrně přiblížil primitivní kmen nočních humanoidů. Divocí, kočovní humanoidé přivábení podivnou energií studny si na jejích poklidných březích vybudovali jednoduché přístřešky. Za nějaký čas vesmírná síla studny ovlivnila podivný kmen, posílila jej, dodala mu moudrost a faktickou nesmrtelnost. Kmen přijal název Kaldorei, což v jejich jazyku znamenalo doslova „děti hvězd“. Na oslavu rašící společnosti stavěli kolem jezera vysoké stavby a vznešené chrámy. Později se těmto vznešeným stvořením začalo říkat Noční elfové, rasa uctívající bohyni Elune.

Příběh dál pokračuje.
Příběh dál pokračuje, ale tím se teď zabývat nechci. Pokud tu celý tento příběh zatím nikde není, tak ho sem také umístím, ale teď bych se rád vrátil v čase a prozkoumal, co bylo dříve. V textu je psáno, že Studna věčnosti proměnila primitivní kmen nočních humanoidů v Noční elfy, jak je známe dnes. Ale kde se ti noční humanoidi vzali? Na to se teď zkusím odpovědět.

První verze původu, aneb pohled Nočních elfů
První verze vychází z legendy Nočních elfů a říká, že tento primitivní kmen nočních humanoidů pochází z potomků samotné Elune. Čemuž by i nasvědčovala jejich vzájemná podobnost. Ale také podobnost Nočních elfů s Dryádami a Strážců háje. Poslední dvě zmiňované rasy vypadají jako napůl noční elfové a napůl laně nebo jeleni, a jsou to potomci poloboha Cenaria. Cenarius byl pán lesa a patron druidů, tedy hlavně Nočních elfů, s kterými odpradávna žil. I jeho vzhled byl napůl Noční elf a na půl zvíře, ale spíš sob, než jelen. Cenarius byl syn Elune.

Z těchto informací je nasnadě se domnívat, že Kaldorei jsou skutečně potomci samotné bohyně Elune.

Na obrázku vidíte Cenariův rodokmen.

 

Druhá verze původu, aneb pohled Trollů
Pro mne donedávna absolutně nemyslitelná spekulace, ale i ta zní logicky.
Tento článek obsahuje spekulace, postřehy či názory hráčů, možná podporované Blizzard úředníky. Neměl by být brán jako oficiální postoje Blizzardu.
Podle této verze jsou Noční elfové příbuzní s Trolly, respektive jejich potomky. Jak už víme, Noční elfové se vyvinuli z primitivního kmene nočních humanoidů, z kmene divokých a kočovných humanoidů. Problém je v tom, že takových kmenů zrovna moc nebylo, přece jenom svět se teprve rodil. Zvlášť když si všimneme některých fyzických podobností Nočních elfů a Trollů, jako jsou třeba dlouhé uši.

Informace podporující tuto spekulaci najdeme přímo in-game textech v knize „The Twin Empires“, která je v Booty Bay a Gadgenzenu a stojí v ní:

„ … Starověké texty mluví o malé skupině Trollů, kteří se odtrhli od Amani Empire (Lesní Trollové) a založili vlastní kolonii v srdci černého kontinentu.
Tam objevili kosmickou Studnici Věčnosti, která je přeměnila na bytosti nesmírné síly.
Některé legendy naznačují, že právě tyto bytosti byli Noční elfové, ale tato teorie nebyla nikdy prokázána.“

Další vývojový obrázek ras zahrnující obě teorie:

https://img1.wikia.nocookie.net/__cb20120922195029/wowwiki/images/b/bb/Lineage_of_elves.jpg

Kodex chování Kaldorei

Aneb jak by se měl hráč chovat, pokud chce hrát Kaldorei

1) Kaldorei je bytost, která je hrda na svou rasu a ve většině případů s ostatními rasami nemluví.
2) Kaldorei ctí své tradice a jsou pro něj vším.
3) Kaldorei se nejčastěji pohybuje v přírodě nebo ve svých zemích.
4) Kaldorei se každý den účastní modlitby k své bohyni Elune nebo ji vzdá čest modlitbou v soukromí, pokud má chrám či nějaký její oltář daleko.
5) Kaldorei je plně oddaný své bohyni Elune či polobohovi Cenariovi.
6) Čest Kaldorei je pro ně vším.
7) Kaldorei nepije alkohol.
8 ) Kaldorei má úctu k starším elfům.
9) Pokud musí Kaldorei komunikovat s někým jiným například s lidmi, trpaslíky a podobně, chová se nevlídně… platí to i k Teldorei (Zemsky elf/Lidsky elf)
10) Kaldorei komunikuje téměř vždy darnassijsky.
 

Vzhled


Noční elfové jsou stvoření impozantní postavy a celkem divokého vzhledu. Muži Kaldorei měří přes dva metry (2,0 – 2,3 m) a jsou urostlé a svalnaté postavy se širokými rameny, často viděni bez košile. Ženy jsou nižší než muži (1,88 – 2,2 m) a ačkoli jsou noční elfky drobnějších a něžnějších tvarů, stále mají atletickou postavu a jejich sílu svalů nelze zanedbávat. Kaldorei mají velmi dlouhé špičaté uši a velmi nápadné obočí. Na rozdíl od ostatních elfů mají muži nočních elfů velmi často vousy a husté obočí. Kůže Kaldorei má nejčastěji jemné odstíny fialové, ale objevují se i barvy světle bílé, růžové, téměř modré, a dokonce i černé. Stejné je to s barvou vlasů, která nabývá tónů jasně bílých, modrých, fialových, lesních zelených a dokonce i leskle černých.
Ačkoli ve hře jsou muži nočních elfů všichni s jantarovýma očima a ženy se stříbrnýma, je barva očí u elfů velmi zajímavou záležitostí. Historicky jsou obvyklé oči stříbrné a před válkou Prastarých byly jantarové oči známkou základní velikosti. Známými osobnostmi s jantarovýma očima jsou Illidan Stormrage a královna Azshara, kteří byli mocnými kouzelníky. Ovšem jantarovou barvu očí lze získat i během života studiem druidismu, jak tomu bylo například u Malfuriona Stormrage. Noční elfové s jantarovýma očima mají přirozenou schopnost umění druidismu, ale neznamená to, že všichni jsou schopni stát se druidy (například Illidanovi chyběla potřebná trpělivost). Poté, co noční elfové opustili svou posedlost pokrevní linií a stali se společností více rovnostářskou, stala se jantarová barva očí mnohem častější. Kromě toho se umění druidismu rozvinulo po celé společnosti nočních elfů a mnozí tak získávají jantarovou barvu očí až po narození, když praktikují toto umění.
Velmi zajímavým znakem nočních elfů je tetování jejich žen, ačkoli ne vše kolem této záležitosti je jasné. Obličejové tetování získává žena nočních elfů během rituálu při svém přechodu do stavu dospělostí (300, 400 let věku). U některých velmi starých žen (jako je například Tyrande) nemusí být tetování zřetelné, protože je vybledlé, ale je velmi nepravděpodobné, že by dospělá žena Kaldorei toto tetování neměla vůbec.

 

Nočním Elfem snadno a rychle

(zdroj: www.elune.cz)
 

1.Temní elfové, Eluna, ve jménu Nordrassila

Temný elf = chyba nepřesného překladu ve Warcraft 3. Nelfové uctívají bohyni měsíce, říkají si děti hvězd, jsou to opravdu Noční elfové.
Překlad a dabing W3 a Frozen Throne byl jistě dělán mechanicky bez hlubšího přemýšlení nebo zjišťování informací.
Nejsou temní elfové, Elune se neskloňuje a Nordrassil i Teldrassil není po vzoru pán.


2. Jméno

Křestní jména elfů lze nalézt na wowwiki a podobných stránkách, jistě nebude působit přirozeně elf jménem Franta, ovšem to už závisí na nicku každého z nás.
Častá inspirace je v keltských jménech.

Příjmení která elfi nosí jsou většinou anglické složeniny věcí souvisejících s přírodou, nocí, oblohou, počasím a pod... Typickou ukázkou jsou například jména jako: Silverhair, Greenshadow, Nightwind, Moonbreeze, Starmist, Darkfang, Whiteclaw apod.

3. Věk

Dospělost v 300 letech života. (cokoliv mladší je FAIL)
Stárnutí je dost relativní, dá se říct že elfové stárnou teprve od doby kdy ztratili nesmrtelnost (7-10 let)
Podle blizz tabulky se noční elfové v současnosti dožívají maximálně 2000 let, tento čas se dá počítat od jejich ztráty nesmrtelnosti. Elf starší více než 12 000 let je další fail, neboť to je přibližný čas "vzniku" elfů.
Zajímavý fakt: Elfky stvrzují často dospělost tetováním na obličeji. (Chcete-li hrát dospívající elfku, chybějící tetování bude jasným znakem.)

4. Původ

Noční elf kterého vychovali lidé - FAIL
Noční elf který vyrostl na Teldrassilu - Také FAIL
Noční elf narozený ve Stormwindu - FAIL
Poloviční Elf (Nelf - člověk) - FAIL
Elfové jsou v kontaktu s ostatními rasami pouze 7-10 let (z pohledu WotLKu)
Teldrassil existuje přibližně stejnou dobu.
Před 7300 lety noční elfové uzavřeli své hranice, otevřeli je před 10 lety. Všichni jež budou tvrdit výše zmíněné jsou nanejvýš desetiletí.
Možné místo původu: Převážně severní část Kalimdoru, Okolo Hyjalu, ještě tak možná Feralas. Ale chápejte že si žádný noční elf nevybere dobrovolně k životu třeba poušť Tanarisu nebo otevřené pláně Barrens.

5. Chování


Alkohol
ANO ale spíš víno než pivo / pálenka . Pro elfa je nedůstojné se opít. Ztráta sebekontroly se netoleruje. (vztahuje se i na jiné látky)
Elfové mají speciální nápoj - Moonberry Juice (ještě jsem nepřišel na vhodný překlad) Tento nápoj se vyrábí z Moonberries které rostou poblíž Měsíčních studní. Vaří se z nich lahodné a opojné víno s uklidňujícími účinky, které se používá k náboženským rituálům.

Vlastenectví
Elfové jsou rasa konzervativních bytostí uzavřených do sebe, nejraději tráví čas sami nebo se svým druhem než s ostatními rasami, přesto elf s přáteli u lidí není zas takový fail.
POZOR: Vzhledem k tomu že dlouhá léta spojuje elfy a taury láska k přírodě / druidismus – není neobvyklé aby se k sobě chovali s respektem nebo dokonce přátelsky. (Stačí se podívat do Moonglade)
Noční elfové co se straní ostatních elfů jsou spíše Fail, takoví by měli alespoň čas od času zavítat mezi své.

Víra
Každý elf věří v měsíční bohyni Elune kterou považuje za stvořitelku nočních Elfů, nejvhodnějším místem kde může vyjadřovat svoji víru je jakákoliv měsíční studna. (Např. v. Chrámu Měsíce v Darnassus, ale i v Parku ve Stormwindu) Pokud není v dosahu žádná ze studní, stačí se tváří natočit k měsíci. Pro modlitbu nebo bohoslužbu nejsou žádná pevně stanovená pravidla, žádná říkadla která se musí dodržovat, modlení je spíše záležitostí myšlenek než slov.
Dalším bohem je Malorne, bůh přírody, zobrazovaný jako velký bílý jelen. I toho mnoho elfů vyznává.
Nejen druidové krom Elune mají ještě svého patrona – Cenaria. Poté co před 10 lety padl by mělo být přirozené aby každý druid alespoň jednou vykonal pouť k jeho hrobu ve Stonetalon Peaks.

Společenské postavení
Elfí společnost je matriarchální. Nejvyšší slovo mají elfky, hlavně kněžky. Jediný kdo se jim téměř vyrovná jsou druidové. Jinak je muž spíše podřízen ženě v elfí společnosti.
Význační elfové zastávající důležité funkce užívají před jménem oslovení Heru v případě elfa a Heri v případě elfky. Tohle by zase neměl nosit každý druhý elf ale kupříkladu jen správci, král a pod...
Elfí Rytíři smrti jsou na okraji společnosti.

Řeč
Elf s elfem bude vždy mluvit mateřštinou. Když se v anglii potkají dva češi, taky si nepokecají anglicky... 
V elfštině neexistuje vykání, to se elfi naučili až s obecnou řečí (commonem) lidí, navíc je velice běžné že se bez spojitosti s příbuzností oslovují bratře / sestro a to i v případě že se nikdy v životě nepotkali.
Bude-li elf mluvit o vlastní rase ať už jedinci nebo více, spíše než slovo elf elfi užije slovoKaldorei
Elfové užívají určité tradiční pozdravy, není nutné to dodržovat.
Vítací pozdrav bývá Ishnu-Alah, odpověď může být buď totožná nebo Ishnu-Dal Dieb.
Loučícím pozdravem může být buď Elune-Adore nebo český překlad Elune tě provázej/ Elune s tebou.

Změny - Pro elfí společnost dlouhou dobu platilo striktní rozdělení: Ženy byly kněžky, elitní válečnice, Dozorkyně, Strážkyně
Těch pár mužů co nebylo druidy byli sběrači, nebo vykonávali jiné prace. Naprostá většina však byli druidové.
Od otevření hranic (opět 10 let zpátky) se udály následující změny:
1. Cenarijský kruh začal do svých řad přijímat i ženy, takže je možné potkat druidky.
2. Kněžky Elune začaly cvičit i muže, takže je potkat mužského kněze Elune
3. Strážkyně, Dozorkyně, Válečnice a podobně mezi sebe začaly přijímat muže.
4. Přesto že se elfí společnost stále nese v duchu matriarchátu, začaly se zmenšovat rozdíly. Žena má nadále ve společnosti vyšší úctu než muž, čím dál více se to však stává pouze symbolickou záležitostí a rozdíly se pomalu snižují.
Druidové (celkově muži) kteří nebývali politicky angažovaní se začali zajímat o politiku elfů. Tento fakt je podpořen už jen existencí samotného Teldrassilu a politických záměrů Fandrala Staghelma.
DŮLEŽITÉ!: Uvědomte si fakt že vaše druidka nebo váš kněz je tím čím je pouze cca 10 let, dříve se prostě ženy za druidy nepřijímaly, můsíte s tímto tedy pracovat a být schopni vymyslet co vaše postava dělala předtím než se stala tím čím je dnes.


6. Profese nočních elfů

Vzhledem k tomu že často neznalost lidi vede k tomu aby brali povolání své postavy strojově - mam hunterku budu lovkyně se nám tu stává že ve hře narážíme na úzký druh archetypů postav. Máme Druidy, Kněžky, Lovce a Lovkyně, občas Válečníky a pak obrovský FAIL jímž jsou zloději. Proto zde specifikuji co je dle lore přirozené, nechci se zbytečně vypisovat s Kněz/Kněžka atd., chápejte že platí pro obě pohlaví:

Priest
- Kněžka bojovnice - jak Zelotická duchovní sesílající kouzla na nepřítele tak bojovnice se zbraněmi. 
- Kněžka léčitelka (doporučeno) Typická léčitelka.
- Učenkyně (doporučeno)
Kněžky jsou duchovní vůdkyně kaldorei, ve společnosti mají zřejmě nejvyšší postavení. Rozhodně ale nemusí jít o mírumilovné jeptišky, naopak byly kněžky elitní válečnice.
Kněžky nemusí držet celibát, příkladem může být Malfurion a Tyrande

Hunter
- Lovec - klasický lovec co loví zvěř pro maso a kůži.
- Pán šelem - bojovník co si na pomoc přivolá spřátelené zvíře.
- Strážkyně - základní vojenská stráž nočních elfů, stráží lesy nebo města.
- Dozorkyně - policie nočních elfů, často fanaticky lpí na dodržování zákona.
- Zvěd - poměrně jasné povolání průzkumného zvěda.
- Cestovatel - nezávislý cestovatel - průzkumník
- Řemeslník - například Kožešník nebo bylinkář
- Sběrač - lov a sběr je u elfů hlavním zdrojem potravy, zemědělství je až vedlejší a né tolik časté.
- Bojovná kněžka - kněžky ovládaly luky
Hunter může být zahrána mnoha způsoby. Elitní oddíly kněžek měsíce byly lučištnice, takže klidně může být...

Warrior
- Strážkyně - asi nejpřirozenější role pro warra, viz výše
- Dozorkyně - viz výše
- Bojová kněžka - viz výše
- Sběrač
- Řemeslník - například elfí kovář, učitel boje...

Rogue
- Lovkyně
- Strážkyně
- Dozorkyně
- Průzkumný zvěd
- Špion
- Kněžka bojovnice
- Sběračka
- Řemeslník
U nelfů Rogue často lidi dělají obrovskou chybu, noční elfové jsou striktně kladná rasa, fanaticky dodržují své zákony, obětují se přírodě i svým bližním, nikdy by mezi nimi poté co vyhnali urozené nemohli vzniknout drobní kriminálníci. Rogue u nelfů není zloděj nebo vrah, je to spíše zvěd nebo špion. Naprosto typická ukázka elfího stylu boje.. plížit se ve stínu lesa a pak udeřit na nepřítele.

Druid
Mnoho druidů strávilo velkou část svého života ve smaragdovém snu.
Druidů může existovat několik druhů, například: Druidové drápu jsou ti jejichž hlavním aspektem je medvěd, Druidové divočiny jsou ti s aspektem pantera, druidové pařátu jsou havrani a podobně..
DŮLEŽITÉ!: Druid se do své zvířecí podoby mění co možná nejméně, nikdy to nevyužívá k osobním zájmům či potřebám, vždy jen jako výhodu při obraně přírody nebo bližních. V praxi Druid prosí svého aspekta (duch pantera, medvěda) o to aby mu propůjčil svou podobu. Kdyby tohle druid udělal pro to aby se mohl mazlit s draeneikou na náměstí nebo jen tak poskakovat, aspekt by mu už nikdy nepropůjčil svou podobu. To samé u stromečků.
Druid ve zvířecí podobě nemluví, kočka nemá hlasivky pro řeč a hlavně není určena pro diskuse nýbrž boj, plížení atd.. to jsou její primární funkce.
Samozřejmě za travel formu a rychlejší doběhnutí k bance se hlava netrhá ale stejně jsou mounti rychlejší.
Alespoň u druidů by se mohlo dodržovat to že druid svou jezdeckou šelmu nevlastní, šelma se k němu dobrovolně přidala aby mu pomohla.

Death Knight
Další často špatně zahraný charakter.
Rytíři smrti jsou v elfí společnosti na naprostá spodina. V první řadě jsou to nemrtví, takže něco co zdravý elf považuje za zvrácené. 
Dále například unholy nebo frost DK mohou jen svou přítomností poškozovat přírodu, což žádný elf nejen druid nebude trpět.
Za další jsou často psychicky nestálí a nepředvídatelní, což u vyrovnaných elfů striktně se držících zákonů nevyvolává dobré pocity.
Rytíř smrti jež je nočním elfem sám sebe vidí jako viníka, správně by si měl uvědomovat svou roli ve společnosti a přijmout ji.
Jeho snahou by mělo být co nejvíce pomáhat elfům a chránit je i za cenu vlastního života, přesto že za to nikdy nezíská pořádné uznání. Arogantní chování vůči členovi vlastní rasy by u takových bylo jen velice velice vzácné, naopak je přirozená naprostá podřízenost a odevzdanost.
Rytíř smrti jakožto nemrtvý by neměl vstupovat na svatá místa jako jsou měsíční studny nebo chrám, kněžky by však po hlavní modlitbě měly vycházet z chrámu a dávat rytířům jež neztratili víru požehnání, takže by i přes své omezení měli mít právo uctívat Elune. Elfové se rytíři smrti nestali také hned od chvíle kdy dospěli, proto je dobré domyslet čím vaše postava byla než se stala rytířem srmti.