Žluté oči

25.06.2015 14:34

Po krajině padla noc, louče noční hlídky jsou zažehnuté, ale na druhou stranu čas je tu těžko poznat i za dne. Jen místní to umí. Pocestný se zahalil více do pláště, když si všiml něčeho malého, co utíká od lesa po cestě do města Darkshire. Mžoural očima, co to jen je. Vždyť to je dítě, chlapec v potrhaných špinavých hadrech. Mává rukama a křičí: „Bylo to velké, veliké, žluté oči ve tmě.“ Po vyptání se vyděšené dítě sdělilo mnohé, takže si to pocestný musel chvilku srovnávat v hlavě. Cosi velkého uneslo muže z nedaleké usedlosti. Cosi se žlutýma očima.

 

Kromě klasického večerního ruchu se na náměstí v Darshire objevila čtveřice osob. Proč? Starosta města vypsal odměnu 20 zlatých za informaci, co se stalo se sedlákem z usedlosti těsně přiléhající k městu, a tudíž možném ohrožení města. Za ty peníze mu to stálo, aby mohl včas zajistit bezpečnost obyvatel. A tak se po vyptání u velitelky Noční hlídky skupinka dobrodruhů vydala rovnou k domku, kde muž bydlel. Spousta malých stop, pozůstatky šarvátky. Vyjedené dýně na poli. Krvavá sekerka s vnitřnostmi od pavouka. Pavučiny. Lovec Redknife identifikoval směr, odkud přišel útočník. Pavouk.
 

Na nic se nečekalo, a tak po vyšplhání do kopců a sejmutí pár menších pavoučků našla čtveřice podivnou jeskyni. Profesor Reag zajišťoval dosud ústupovou cestu a první šel Draik. Veraine a Redknife se drželi mezi nimi coby bojovníci spíše na dálku. V jeskyni byla tma, ale ne dost velká, aby dokázala skrýt obrovského pavouka se žlutýma očima. V tu chvíli začal boj o holý život. Malí pavoučci se jali chránit svého vůdce na jeho pokyn. Boj byl dlouhý, až začaly svaly umdlévat. Bylo jich prostě moc. A tak se Draik vrhl na hlavního pavouka, zatím co ostatní udržovali vstup do jeskyně. Redknife s pavoukem také pomáhal z dálky. Pavouk pod Draikovým mečem a střelami Redknifa padl. Malí pavoučci zaváhali. Jedni utekli do lesa, jiní se vrhli na mrtvolu velkého pavouka.
 

V rohu jeskyně Draik nalezl vysušenou mrtvolu muže, vzal si od něj medailonek. Pak se všichni raději odebrali co nejkratší cestou zpět do města. Tam Draik předal medailon velitelce, která potvrdila, že patříval sedlákově ženě, který zemřela předloni na dlouhou nemoc. Zašli tedy za starostou, který mu vyplatil vypsanou odměnu. Byl rád navíc, že nebezpečí bylo zažehnáno. Čtveřička pak vyrazila oslavit vydařenou výpravu do hostince. Další podobná akce jistě na sebe nenechá dlouho čekat.